Nebezpečí zubního kamene pod dásní - příčiny, symptomy a prevence

Nebezpečí zubního kamene pod dásní - příčiny, symptomy a prevence

zář, 27 2025

Vyhodnocení rizika subgingiválního zubního kamene

Ohodnoťte své životní návyky a zdravotní stav, abyste získali odhad rizika vzniku subgingiválního zubního kamene.

Subgingivální zubní kámen je tvrdá, minerální usazenina, která se tvoří pod dásní na kořenech zubů. Na rozdíl od zubního kamene nad dásní (supragingivální) není viditelný pouhým okem a vyžaduje odborné vyšetření. Přítomnost tohoto kamene vede k řadě závažných problémů, a proto je důležité mu rozumět a vědět, jak mu předcházet.

Jak vzniká subgingivální zubní kámen?

Vše začíná zubním plakem lepkavým biofilmem složeným z bakterií, potravinových zbytků a sliny. Pokud se plak na povrchu zubu neodstraní pravidelným kartáčováním, začnou se v něm ukládat minerály (vápník a fosfor) a postupně tuhnou. Když se tento proces odehrává pod dásní, vzniká subgingivální zubní kámen. Mezi hlavní rizikové faktory patří kouření, diabetes mellitus, nedostatečná ústní hygiena a genetická predispozice.

Proč je pod dásní tak nebezpečný?

Subgingivální kámen funguje jako ideální úkryt pro bakterie, které uvolňují toxiny vyvolávající zánět dásní. Tento parodontitida chronické zánětlivé onemocnění podpory zubu postihuje nejen dásně, ale i kostní tkáň, která drží zuby na místě. Pokud zůstane neléčená, může dojít k úbytku kostní hmoty, recesi dásní a v konečném důsledku i ke ztrátě zubu.

Jaké jsou příznaky a jak ho rozpoznat?

  • Krveprýskání při čištění či jídle.
  • Chronický nepříjemný dech (halitóza).
  • Recesní dásně a jejich citlivost.
  • Pocit „zmenšování“ mezizubního prostoru.
  • Bolest při kousání nebo při dotyku kolem postiženého zubu.

Tyto symptomy často naznačují, že pod dásní se usadil tvrdý deposit, který nelze odstranit běžným kartáčováním.

Diagnostika a metodika odhalení

Diagnózu stanoví stomatolog zkušení odborník na ústní zdraví pomocí několika kroků:

  1. Prověrka dásní - měření hloubky kapslí (probing depth). Hodnoty nad 4mm často indikují subgingivální kámen.
  2. Radiografické snímky - odhalují skryté úložné body a úbytek kostí.
  3. Ultrazvukové nebo manuální nástroje - při citlivém dotyku lze pocítit tvrdou strukturu pod dásní.
Léčba: scaling a root planing

Léčba: scaling a root planing

Standardní postup zahrnuje ultrazvukový scaling odstranění usazenin pomocí vysokofrekvenčního vibračního nástroje a následné root planing vyhlazení kořenových ploch pro lepší přilnutí dásně. V závažnějších případech může být nutná chirurgická intervence (flap surgery) k úplnému odstranění kamene a regeneraci kostní tkáně.

Prevence - jak zabránit tvorbě poddásního kamene

Klíčové kroky:

  • Denní kartáčování fluoridovou zubní pastou minimálně 2minuty, zaměřené i na mezizubní prostory.
  • Používání dentální nitě nebo mezizubních kartáčků alespoň jednou denně - pomáhá odstranit plak i pod dásně.
  • Ústní voda s antibakteriálním účinkem (chlorhexidin) - snižuje množství patogenních bakterií.
  • Pravidelné kontroly u zubního lékaře - optimálně každých 6měsíci.
  • Úprava životního stylu - zanechat kouření, kontrolovat hladinu cukru u diabetiků.

Dodržování těchto zásad významně snižuje riziko tvorby subgingiválního kamene a související parodontální onemocnění.

Srovnání: Subgingivální vs. supragingivální zubní kámen

Rozdíly mezi subgingiválním a supragingiválním zubním kamenem
Vlastnost Subgingivální Supragingivální
Umístění Pod dásní, na kořeni zubu Na viditelné části korunky
Viditelnost Neviditelný pouhým okem Snadno rozeznatelný
Riziko onemocnění Vysoké - vede k parodontitidě Střední - může způsobit zánět dásní (gingivitidu)
Metoda odstranění Scaling a root planing, případně chirurgicky Profesionální čištění (prophylaxe)
Rekurence Vysoká, pokud není změněna hygiena Nižší, pokud je dodržována ústní hygiena

Související koncepty a další témata

Kromě samotného subgingiválního kamene stojí za pozornost i další související pojmy, které mohou ovlivnit celkový stav ústní dutiny:

  • Gingivitida zánět dásní, který často předchází parodontitidě
  • Diabetes mellitus zvyšuje náchylnost k infekcím a zhoršuje hojení dásní
  • Kostní resorpce úbytek alveolární kosti vlivem chronického zánětu
  • Antibiotická terapie příležitostná podpora při agresivních periodontálních infekcích
  • Dentální hygiena komplexní soubor preventivních opatření

Tyto koncepty tvoří širší znalostní rámec, v rámci kterého lze efektivně řešit a předcházet tvorbě poddásního kamene.

Často kladené otázky

Co je rozdíl mezi subgingiválním a supragingiválním zubním kamenem?

Subgingivální kámen se tvoří pod dásní na kořeni zubu a je neviditelný pouhým okem, zatímco supragingivální vzniká na viditelné části korunky. Subgingivální kámen představuje vyšší riziko parodontitidy a vyžaduje odborné odstranění scalingem a root planingem, kdežto supragingivální lze odstranit během běžné preventivní prohlídky.

Jak poznám, že mám poddásní zubní kámen?

Příznaky zahrnují časté krvácení dásní, nepříjemný dech, recesi dásní a bolest při kousání. Definitivní diagnózu stanoví zubní lékař pomocí měření kapslí a rentgenového snímku, kde lze vizualizovat tvrdý deposit pod dásní.

Jak dlouho trvá odstranění subgingiválního kamene?

Standardní sezení scalingu a root planingu trvá 30 až 60minut na jednu čtvrť úst. V závislosti na rozsahu a hloubce usazenin může být nutná série sezení, často 2‑3 návštěvy během několika týdnů.

Mohu subgingivální kámen odstranit doma?

Ne. Domácí prostředky nedosáhnou potřebné síly a preciznosti. Pokus o odstranění může dásně poškozit a zhoršit zánět. Vždy je třeba vyhledat odborníka.

Jak často bych měl navštěvovat zubaře kvůli prevenci poddásního kamene?

Ideální interval je každých šest měsíců. U osob s vyšším rizikem (kuřáci, diabetici) může být vhodná častější kontrola - každé 3‑4 měsíce.