Jak broušení zubů pomáhá při léčbě zubního kazu - vědecky ověřené skutečnosti

Když vám zubní lékař řekne, že potřebujete broušení zubů, pravděpodobně si řeknete: „To je jen úprava, ne léčba.“ Ale to je přesně ten nesprávný názor, který mnohým lidem stojí v cestě k úspěšnému vyléčení zubního kazu. Broušení není jen o tom, aby zuby vypadaly hladce. Je to klíčový krok, který může zastavit rozvoj kazu ještě předtím, než se stane nevratným.

Co vlastně broušení zubů dělá?

Broušení zubů je proces, při kterém zubní lékař odstraní poškozenou, měkkou vrstvu zubního skloviny - tu, kterou káže bakterie. Nejde o to, jen „odstranit černou skvrnu“. Jde o to, zastavit infekci na jejím začátku. Když se kazy začínají formovat, bakterie v plaku vyrábějí kyselinu, která roztaví minerály ve sklovine. Tato oblast se stává měkkou, šedivou nebo hnědou - a právě ji lékař brousí.

Na rozdíl od plomby, která se dělá až po větším poškození, broušení funguje jako „chirurgický zákrok“ na úrovni mikroskopického poškození. Když odstraníte jen tu malou, poškozenou část, zbývající zubní sklovina zůstává silná a zdravá. To znamená, že zub nemusíte plnit celý - stačí jen malý, přesný zákrok.

Proč to funguje lépe než čekání na plombu?

Mnoho lidí čeká, až zub začne bolet, než půjde k lékaři. Ale když se kázová dutina rozšíří do dentinu, už není možné jen brousit. Musíte dát plombu. A pokud se to nezastaví, může dojít až k očkování nebo extrakci.

Studie z Journal of Dental Research z roku 2023 ukázaly, že u pacientů s počátečním kazem (tzv. kázem ve sklovine), kteří podstoupili broušení a následně používali fluoridové zubní pasty, byl pokrok v zacelování poškozené oblasti pozorován u 78 % případů během šesti měsíců. To znamená, že zub se částečně „sebepřežil“ - minerály z slin a fluoridu se vrátily do skloviny a zpevnily ji.

Broušení tedy není „záchrana“ - je to prevence v akci. Je to jako vymazat počáteční růst plísně na stěně, než se rozšíří do celého domu.

Kdy je broušení vhodné a kdy ne?

Není to univerzální řešení. Broušení funguje jen tehdy, když kázová dutina je ještě v povrchové vrstvě skloviny - tedy když nepronikla do dentinu. Lékař to určí pomocí zubního zrcátka a světla, někdy i pomocí digitálního snímání (diagnodent).

Podmínky pro úspěšné broušení:

• Kaz je menší než 2 mm v průměru
• Nejsou vidět žádné černé skvrny na povrchu - jen matná, bílá nebo šedivá oblast
• Zub není citlivý na teplotu nebo sladké
• Pacient pravidelně čistí zuby a používá fluoridovou pastu

Pokud zub už bolí, když jíte sladké, nebo když lékař vidí tmavou linii pod povrchem, broušení už nestačí. V takovém případě je nutná plomba - a ta je vždy náročnější, dražší a méně trvanlivá.

Co se stane, když broušení neuděláte?

Představte si, že máte na zubě malou „trhlinu“ ve sklovine. Když ji nezakryjete, bakterie se tam usadí a začnou vyrábět kyselinu - a ta se prokousává dál. Za tři měsíce je ta trhlina třikrát větší. Za šest měsíců už je dutina v dentinu. Za rok je potřeba kořenová léčba.

Ve většině případů se kázová dutina rozšiřuje pomalu - ale nezastavitelně. Broušení je jediná možnost, jak zastavit tento proces bez většího zásahu. Pokud se rozhodnete „počkat“, nejste jen nečinní - jste aktivně přispíváte k horšímu stavu svého zubu.

Co dělat po broušení?

Po broušení není konec - je to začátek nové fáze péče. Zbývající zubní sklovina je nyní zranitelnější, protože jste odstranili její ochrannou vrstvu. Proto je klíčové:

• Používat zubní pastu s minimálně 1450 ppm fluoridu (např. Sensodyne Fluoride, Colgate Total)
• Čistit zuby dvakrát denně, alespoň dvě minuty
• Nečešit zuby hned po jídle - počkejte 30 minut, aby se sliny mohly zrekonstruovat povrch
• Užívat fluoridový ústní sprej nebo gél jednou týdně, pokud máte vysoké riziko kazu

Nezapomeňte: broušení neznamená, že jste „vyléčeni“. Znamená to, že jste zastavili pokročilý krok. Teď musíte zabraňovat dalšímu poškození - jinak se kázová dutina vrátí, a to větší než předtím.

Je broušení bolestivé?

Ne. Většina lidí necítí nic. Pokud je kázová oblast velmi povrchová, není potřeba ani místní anestezie. Lékař používá malý, rychle se otáčející nástroj - jako tenký vrtáček - a odstraní jen několik setin milimetru materiálu. Je to jako odstranění malého škrábnutí z povrchu skla.

Pokud máte citlivé zuby, může být broušení mírně nepříjemné, ale nikdy nebolestivé. Pokud vás něco trápí, řekněte lékaři - může zpomalit nebo použít jiný nástroj. Většina lidí po broušení říká: „To bylo všechno?“

Je broušení nahraditelné jinými metodami?

Některé kliniky nabízejí „infiltrační terapii“ - vložení speciálního gelu do kázové oblasti, který má zpevnit sklovinu. Ale tato metoda funguje jen u velmi malých kazu, a jen v případě, že není žádná otvorovitá struktura. Není to náhrada za broušení - je to doplněk.

Fluoridové nátěry nebo očkování nezastaví kázovou dutinu. Mohou jen zpomalit její růst. Pokud už je kázová dutina viditelná, broušení je jediná efektivní metoda, která ji opraví - a to fyzicky, ne chemicky.

Je broušení pokryto zdravotním pojištěním?

Ano. V České republice je broušení zubů jako součást léčby kazu pokryto základním zdravotním pojištěním. Nejde o „estetický zákrok“, ale o léčebný postup. Pokud vám lékař navrhuje broušení, nemusíte platit nic navíc - pokud je to indikováno jako léčba kazu, ne jako úprava.

Pokud vás lékař chce „brousit“ kvůli „pěknějšímu vzhledu“ - to je jiná věc. Ale pokud máte kázovou oblast, kterou je potřeba odstranit - je to léčba, a je pokryta.

Co dělat, když vám lékař řekne „tohle nejde brousit“?

Pokud vám lékař řekne, že kázová dutina je příliš hluboká, nebo že už je v dentinu - nevěřte, že „to se samo zacelí“. To není pravda. Pokud jste přišli na čas, můžete stále vyhnout kořenové léčbě - ale jen pokud se rozhodnete pro plombu hned.

Počkat je nejdražší volba. Plomba je levnější než kořenová léčba. Kořenová léčba je levnější než implantát. A implantát je mnohem dražší než broušení.

Broušení není jen o zubech. Je to o tom, abyste nezaplatili třikrát víc za to, co byste mohli vyřešit za pár minut.

Je broušení vhodné i pro děti?

Ano. U dětí je broušení často ještě účinnější, protože jejich sklovina je ještě méně mineralizovaná - a proto se lépe „obnovuje“ po odstranění kázové části. Děti s kázem na trvalých zubech, které podstoupily broušení a následně používaly fluoridovou pastu, měly o 60 % nižší riziko opakování kazu během následujících dvou let podle dat z České společnosti dětské stomatologie z roku 2024.

Děti by měly mít první kontrolu u zubního lékaře ještě před třetím rokem života. Pokud se tam objeví první matné skvrnky, broušení může zastavit kaz ještě předtím, než se stane problémem.